Den 48-56 Amazonie III. Ayuhuasca ceremonie

Na zacatek ceremonie každý z nas sdilel, proc tam jsme, jaky je nas zamer od Ayuhuascy. Každý z nas byl ritualne ocisten kourem a pote po jednom jsme vypili hořký dousek Ayuhuascy. Svicky se zhasly a rozhostila se tma a ticho. Citil jsem, ze je mi z toho lehce spatne, ale brzy jsem to rozdychal. Zaroven jsem citil silne probuzeni korunni cakry. Jinak se nedelo nic. Pozvolna zacala samanka zpivat pisen Ikaros, aby nas medicina vedla a pomohla uzdravit, co je třeba.

 Lezel jsem na podlozce a vnimal zpev a vibraci energie v prostoru. Zadne vize ani jiné projevy. Po zhruba 2h bylo mozne vypit druhy dousek, pokud jsme doposud nic nevnimali. S par lidmi jsme vypili druhy poharek, opet se rozhostila tma. Citil jsem se mnohem lepe nez po prvním, presto jsem nic jineho nevnimal - pouze silnou aktivaci vsech energetickych center v oblasti hlavy. Rikal jsem si, ze jsem asi jeden z lidi, na které to nemá zadny ucinek a bral to jako prijemnou meditaci. Zpev se linul po vice nez 4h a okolni prostor vibroval jeho intenzitou. Pote samanka oznamila, ze ceremonie je u konce. 

Chtel jsem se zvednout, ale citil jsem, ze teprve nyní se zacina v mem tele něco dit. Zacal jsem vnimat lehke vize, které nabiraly na intenzite. Ihned jsem zacal zvracet do pripraveneho kbeliku, ale me vedomi bylo jiz v jinem svete. Na dne kbeliku jsem videl hvezdy na nocni obloze a ja kracel mezi nimi. Vize se kratce na to zmenila a ja se ocitl v dzungli, kde byla silova zvirata a ja byl jednim z nich. Vse bylo slozene z neustale se promenujicich tvaru, linii a trojuhelniku. Vse bylo v zarivych barvach mimo veskere skaly, cely prostor vibroval a ja byl jeho soucasti. 

Na zacatku jsem mel ještě vlastní otazky a zamer od ayuhuascy, kde jsem potreboval jiny nahled a vedeni. Vse bylo vyreseno jako drobny mracek během 5 vterin a citil jsem, ze mne to pote bere mnohem hloubeji az do nejhlubsi urovne do zmineneho "primarniho" světa. Mel jsem pocit, ze je to svet primarniho cisteho stvoreni a ja byl jeho soucasti. Vize dzungle se neustale promenovala, jedna scena stridala kazde 4 vteriny druhou, znovu a znovu po cele hodiny. Bezel jsem jako zvire s ostatnimi dzungli - byl jsem u vody a hledel na nocni oblohu - byl jsem na brehu reky - rval jsem s ostatnimi zviraty.. Během zazitku jsem vnimal, ze je to jako kracet mezi hvezdami posvatnou krajinou veskereho stvoreni. Bylo to nadherne a desive, ale beze strachu. Vse se neustale menilo, nic nebylo stabilni a jedna scena stridala druhou. Davno jsem ztratil kontrolu nad mym fyzickym telem a vnimanim bezneho prostoru. 

Ayuhuasca mi dala opravdovy deep dive prirovnatelny k volnemu padu. Me telo se zmitalo a me koncetiny se nekontrolovane pohybovaly do prostoru. Ja jsem byl 100% ve spiritualnim svete. Me telo v prubehu nekontrolovane zvracelo, nemel jsem nad tim zadnou kontrolu. Byl jsem zviretem v zive džungli tvaru a barev a citil, ze ze me odchazi všechny spatne bloky a energie, ze se moje telo uzdravuje a rekonfiguruje. Rval jsem s ostatnimi zviraty, nekdy se schoulil, nekdy nadsene bezel krajinou stvoreni. Z bezne reality jsem dokazal pouze slyset, nekdy castecne odpovedet. V momentu, kdy me koncetiny do neceho uderily, vnimal jsem texturu materialu - to bylo vse. Jinak me vedomi bylo soucasti primarniho stvoreni. Postupne ze me vychazelo jedna spatna věc za druhou, často jsem nechtel dal, ale neslo to zastavit. Vize stridala druhou, jedna scena další a proces bezel. Trvalo to cele hodiny.

 V jednu chvili jsem si uvedomil, ze uz to dále nezvladnu. Chtel jsem zbesile tempo zpomalit ci zastavit, ale neslo to. Uvedomil jsem si, ze me to pozvolna zabiji. Volal jsem o pomoc. Nikdo mi nedokazal pomoct, proces bezel a byl mimo schopnosti všech. Citil jsem, jak mi polevaji telo vodou. Vnimal jsem, ze nemuzu dychat a ze muzu velmi rychle zemrit na zaduseni vlastnimi zvratky. Nebylo nic, co bych s tim mohl udelat. Citil jsem, ze lide byli u me a uklidnovali me telo. Nakonec mne jeden z nich drzel za ruku. Potreboval jsem citit normalni svet. Presto jsem pomalu umiral, uz jsem to nedokazal dele vydrzet. Intenzita byla znicujici a mimo veskera slova. Uvedomil jsem si, ze ma zivotni cesta opravdu skonci v této malace a ja zemru. Nebylo nic, co bych s tim mohl udelat. Lehke zbytky strachu ze smrti velmi rychle zmizely. Prijal jsem to. 

Po nejake době jsem citil jedinou velmi silnou myslenku, ze chci zit. Pozvolna jsem citil, ze me medicina nechala jit, vize ustavaly a ja zacal pozvolna vnimat beznou realitu. Napred pouze muj dech a ze jsem nazivu, postupne vice a vice z okoli. Me vedomi se velmi pozvolna vracelo do bezneho sveta. Me telo bylo naplnene energii a nemohl jsem spat.

 Když zacalo svitat, vysel jsem z maloky do spici vesnice skryte v ranni mlze a pripadal si kompletně znovuzrozeny. Prochazel jsem dzungli a citil hluboke propojeni se vsim. Umyl jsem se v potoce a vedel, ze prave zacina muj novy život. Veskere programy a negativni schemata jsou pryc, vse co bylo třeba zmenit je zmeneno a cely proces je dokoncen. Uz není třeba zadnych medicin ani niceho, vse je hotovo.

Byl jsem pozdeji neskutecne vdecny vsem lidem, kteří se o me starali, když jsem byl ve spritualnim svete. Nekteri mne drzeli cele hodiny za ruku, jini se me snazili chladit ci me uklidnit, ze stále dycham. Rozhodne to musel byt ne pekny pohled, presto zustali a pomohli mi tak projit celou zkusenosti az do konce. 

Myslel jsem si, ze ayuhuasca bude něco jako zazitek mimo telo - velmi jsem si mylil. Ayuhuasca je něco zcela jineho a rozhodne se nejedna o prijemnou zkusenost. Je to skutecne posvatna cesta a mela by byt az nejzazsi moznosti, když uz zadne jiné cesty nelze jit. Rozhodne ne fast food jak ji nabizi mnoha centra. Muj zazitek byl jeden z nejsilnejsich z cele skupiny a byl jsem jediny, kdo tam realne zemrel.

Další dny jsem travil na brehu rybarske vesnice a pozdeji i kratce v komunite. Vse ještě dobiha a zije svým vlastnim zivotem. Druhy den po naší celou noc trvajici ceremonii jsme s ostatnimi téměř zcela vykoupili veskere ovoce z mistniho trhu. Potrebovali jsme doplnit energii a vitaminy. Pozdeji jsme uz mohli lehce zaclenit zpet sul do naší diety. Presto muj jidelnicek je stále ještě z vetsi casti stále ještě mimo chemii. Teprve krucek po krucku ho pozvolna davam do normalu.

 Nas cas v komunite a amazonske dzungli se pozvolna nachylil ke konci. Poslední cesta rozbahnenymi stezkami v privalovem desti. Poslední ohlednuti za zelenymi porosty. Ma cesta vedla dále do Iquitosu a další den jsem preletel zpet do Limy a me kroky nyní zamiri dále na jih Peru - k poustim a opet horam.